Jaké jsou zájmy ČR? – České zájmy

Tuto kapitolu budeme průběžně upravovat a přidávat.

1. Levné energie.

ČR je jednou z nejprůmyslovějších zemí světa, tedy zatím. Rozhodně nelze průmysl zrušit bez náhrady, jak si představují mnozí zelení fanatici.

Levný plyn a ropa z potrubí

Suroviny proudící potrubím je zpravidla to nejlevnější co lze mít.

Vyhození Nord Streamu do povětří není v našem zájmu, protože tudy proudil levný plyn (i když pro nás s přirážkou, protože jsme neměli přímé kontrakty).

Z tohoto důvodu je i přerušení dodávek ropy

Diverzifikace

Jako prevenci možné nespolehlivosti dodávek či možnému cenovému vydírání to chce mít alternativní možnosti nákupu.

Jaderná energie

Při aktuálním stavu technologií bychom měli vsadit na jadernou energii, která je navíc v EU tolerována, protože generuje malé množství CO2, ke kterému se EU staví ideologicky. Naše přírodní podmínky jsou pro budování OZE horší než u mnoha dalších států, nemáme tolik slunečního svitu a větrná pobřeží, ani velké hory s horskými řekami.

Uhlí bychom si měli v menší míře částečně zachovat.

Jsme země, která má minimum nerostného bohatství, ale je u nás nějaké uhlí. Jako zálohu bychom si měli zachovat možnost kdykoliv těžit uhlí, NE HO ZASYPAT ČI PODOBNÝM ZPŮSOBEM UČINIT NEVYTĚŽITELNÝM DO BUDOUCNA. Neměli bychom ho ani „odepsat“. Měla by to být taková naše pojistka. Tak holt se v Jiřetíně nebude stavět.

2. Green deal/Zelená dohoda EU je v rozporu s našimi zájmy.

Naše země je průmyslová a exportně orientovaná. Při této výrobě prostě emise vznikají, jinak to prostě nejde. Pokud se zdraží energie, přestáváme být konkurenceschopní, protože platy konkurovat nemůžeme (oproti Africe a části Asie) a ani nechceme.

Green deal si klade nerealistické cíle a znamená zdražení energií a ohrožuje stabilitu její dodávky. Pro průmyslové účely potřebujeme dobrou cenu a stabilitu dodávek. Vysoká cena elektřiny, plynu a dalších energií zásadním způsobem ohrožuje naše zájmy. Green deal vede kromě jiného k další deindustrializaci průmyslových zemí EU včetně ČR. V reálu ale dochází jen k přestěhování produkce jinam, kde dojde ještě k větší produkci emisí.

ESG je v příkrém rozporu s našimi zájmy

ESG je novým socialismem, kdy profitabilita firem je nahrazována zeleně socialistickými kritérii, které jsou analogií k socialistickému plánování nebo spíš k „tureckému hospodářství“. Jsou stanovena pochybná kritéria, která jsou postupně vnucována stále většímu množství firem. Toto vede dále k ztrátě konkurenceschopnosti firem v EU oproti zbytku světa. Například výroba zbraní podle tohoto ESG je problematická a firmy mají problémy s financováním od bank. To ve světě, kde je válka za humny, naprosto k smíchu. Stejně tak produkce uhlí, v situaci, kdy nemáme zajištěné jiné zdroje elektřiny, které by mohly uhelné elektrárny nahradit.

3. Zachování České koruny

EURO je politický projekt, který nehledí na rozdílnou hospodářskou situaci různých zemí, např Itálie od přijetí EURa prakticky neroste. Naše národní měna nám umožňuje jak stanovovat úrokovou míru, tak dohled ČNB, kde máme spíš šanci ovlivňovat politku bank, než kdyby tato kontrola byla prováděna z úrovně ECB.

4. Pragmatická zahraniční politika

Jsme malý stát s minimálním vlivem na velké státy. Proto bychom měli dělat svoji vlastní, nezávislou zahraniční politiku, která respektuje naše zájmy.

Ne hodnotové politice !

Toto začalo již Havlovým omezením zbrojní výroby na Slovensku po revoluci. V realitě nás ale nahradily na těchto trzích jiné firmy a státy a nic se nezměnilo, jen jsme tím prostě zchudli.

Jako malá země navíc nemáme šanci ty tzv. hodnoty prosadit, jen jsme hospodářsky „biti“. Nedávno se to stalo Litvě.

Dnešní česká vláda dotáhla „hodnotovou politiku“ ad absurdum. Nejen že provádí politiku, která reprezentuje pochybné hodnoty, se kterou nesouhlasí většina občanů, ale přímo nás to hospodářsky poškozuje. Témeř vždy se pak objeví firmy/státy, které nás na daném trhu, ze kterého jsme ideologicky odešli, nahradí. Nejsme zrovna nejbohatší a platově se bohatým státům moc nepřibližujeme. I z toho důvodu je dětinské ideologicky obchodovat.

Jak je to s ideologií, ukázalo nedávné zjištění, že importéři nakupují přes 60% ruského plynu, protože byl levný, navzdor ideologickému zaklínání naší vlády, která naštěstí tento nákup neprovádí. Nebo od paní Pekarové a Vystrčila slyšíme, jak útočí na Čínu, vycestují na Tchajwan a následně ministr zahraničí USA Blinken přijede do Pekingu, kde ujistí Čínu a respektování politiky jedné Číny. Pak ještě přijede do Číny německá delegace s podnikateli na jednání o spolupráci.

5. Zahraniční politika všech azimutů

I přes orientaci na západ bychom měli mít co nejlepší možné vztahy s dalšími zeměmi, přitom vždy v rámci možností hájit svoje zájmy, ne zájmy někoho jiného. Jsme exportně orientovaná země a čas od času se stane, že na nějakém trhu ztrácíme pozice, takže musíme hledat odbytiště jinde. V tom by měla vláda a aparát firmám pomáhat a „otevírat dveře“.

Nálepkování z pročínskosti a „proruskosti“.

Třeba Miloš Zeman byl obviňován, že je pročínský, ale není více pročínského politika EU – aniž to přizná – Timmermans a Von der Layenová, kteří svým green dealem, regulacemi, emisními normami na automobily a nařizováním elektroaut nahráli Číně neskutečným způsobem. Takže hlavní pročínští politici seděli/sedí v sídle EU.